ODS je smečka vlků. Klaus ml. šel za hranu.

Radost z konce Václava Klause mladšího nemám, ale dělal věci, které už nešlo akceptovat, říká někdejší ministr Alexandr Vondra, současný kandidát občanských demokratů do europarlamentu. ODS přirovnává ke smečce vlků a mluví o tom, jak Andrej Babiš "prožral" ekonomický růst nebo proč byla pro Česko tak důležitá spolupráce Havla s Klausem.

Co se to v posledních týdnech děje v ODS?

Vyvrcholilo napětí, které se kupilo poslední měsíce, a nakonec vše rozčísla poslední kapka. Tak to někdy v politice bývá. Není to nic, co by se stalo poprvé nebo naposledy. Ne tedy v ODS, tam už nás, myslím, nic takového nečeká. Já z toho radost nemám, jsem konzervativec a Václav Klaus junior také. V mnoha názorech se shodujeme, třeba v otázce školství proti němu nemohu říci nic. Je jen škoda, že více ze svých názorů nepředvedl v politické praxi. Politika je také týmová práce, nejde jen o názory. Strana je vlčí smečka, která má vůdce a zbytek týmu. Není to jen "já", je to i "my". A to "my" jsem od Vaška téměř nikdy neslyšel.

Ve smečce je ale většinou také vlk, který jde alfa samci, pokud bychom tak v tomto příměru chtěli nazývat předsedu Petra Fialu, po krku...

Já jsem teď ochranář přírody a pozoruji, jak se k nám vracejí vlci. A ano, občas skutečně mladý vlk vyzve staršího, a buď ho nahradí, nebo je vyhnán. Nechci říct, že politika je jen vlčí smečka, ale některá pravidla jsou podobná. A některé věci, které udělal junior, prostě byly za hranou. Všude by za to skončil. Jednou dvakrát veřejně oznámit, že bude volit někoho jiného než ODS, a podpořit konkurenci, to prostě nejde. Tam končí debata. Nešlo o názory, ale o elementární loajalitu. A politika vyžaduje nejen názorovou ostrost, kterou mu nemůže nikdo upřít, ale i disciplínu a loajalitu. Když svůj názor neprosadím, musím sklapnout a respektovat to, nebo odejít. To je princip demokratické politiky.

Šlo mi spíše o to, jak se ta debata zvrhla. Celý minulý týden bylo možné sledovat hádky členů ODS takříkajíc v přímém přenosu.

Myslím, že se příliš řídíme podle sociálních sítí, to je přitom hodně svérázná komunita. Nepřeceňoval bych míru a ostrost debaty na internetu. Ve skutečnosti to vůbec není tak žhavé. Já jsem se snažil k juniorovi tolik nevyjadřovat, ale když už jsem k tomu něco říci musel, řekl jsem, že je lepší konec hrůzy než hrůza bez konce. Nejhorší by bylo protahované utrpení. Museli jsme nějak rozhodnout, a co se nabízelo? Buď souhlasit s rozchodem, nebo co? Rezignace Petra Fialy? To by nebylo řešení. Jedeme dál.

... více se dočtete v článku na stránkách serveru Týden.cz ZDE >>