"Hlavním bojištěm bude životní prostředí, levicově-zelená většina bude dál chtít zachraňovat planetu"

Jeden z největších politických matadorů Alexandr Vondra (ODS) zatím v křesle europoslance pobyl jen pár dní, ale už má jasno, kde se povede hlavní střet. "Předpokládám, že budu působit ve výboru pro životní prostředí. Je to totiž to hlavní bojiště, které nás čeká. Levicově-zelená většina v parlamentu bude přinášet další a další návrhy na revoluci ve způsobu našeho života a záchrany planety," říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz Vondra.

Lidovky.cz: Jako bývalý člen disentu, cítíte se v Bruselu zatím jako disident?
No určitě, jako disident. Takže jako ryba ve vodě.

ALEXANDR VONDRA

  • Za minulého režimu se pohyboval v kruzích disentu, byl signatářem Charty 77 a později spoluautore petice Několik vět
  • Celkem třikrát se ocitl na pozici ministra, nejprve jako ministr zahraničních věcí, následně jako ministr pro evropské záležitosti a nakonec jako ministr obrany
  • Dva roky působil na pozici místopředsedy ODS
  • Šest let strávil také v Senátu a čtyři roky jako velvyslanec Česka v USA
  • V květnu 2019 byl zvloen z patnáctého místa kandidátky ODS do Evropského parlamentu
  • S manželkou Martinou má tři děti

Lidovky.cz: Momentálně se řeší rozdělování čelných postů EU. Střední a východní Evropě tak zástupce chybí. Jak si to vysvětlujete?
Všechno je při starém, bodují velcí. Klíčové funkce si vyblokovali Němci a Francouzi, tentokrát už na přímo. Bývala doba, kdy tam měli své loutky, tentokrát už je ovládají sami. Visegrád zcela správně zablokoval Timmermanse, ale vnitřní sebevražedný politický boj v Polsku mezi vládní stranou PiS a opoziční Platformou, neumožnil vytáhnout nějakou osobnost ze střední či východní Evropy nahoru. Tradičně by totiž měl šanci právě nějaký Polák, jenže ti se doma vzájemně vybili.

Lidovky.cz: Takže nejen soudržnost větších, ale také neschopnost menších...
Když se Visegrád s někým spojí, má samozřejmě šanci někoho blokovat. Ale někoho posadit je těžší. Dalším důvodem jsou i problémy našeho premiéra, které napomohly tomu, že náš region nemohl vytáhnout žádného "žolíka".

Lidovky.cz: Máte pocit, že mezi vašimi kolegy europoslanci ze zmíněných regionů panuje nyní určitě rozčarování?
Rozčarováni rozhodně jsou. Geografickou nevyváženost navíc nevnímají jen země ze středu a východu Evropy. Byl jsem po včerejší volbě předsedy EP v televizním studiu s europoslankyní za Zelené z Irska, a ta se se mnou v této věci naprosto shodovala. Přičemž jen tak na okraj podotýkám, že geografický balanc by měla zaručovat i Lisabonská smlouva. Tehdy se tvrdilo, že Evropa tak bude efektivnější a stabilnější. Praxe je ale vždy jiná.

Lidovky.cz: Vnímáte to tak, že by taková nerovnost mohla začít štěpit i europoslance?
Těžko říct, existuje ale ještě jeden faktor, který ve mně nadšení taktéž nevyvolává. Tím je rozložení sil v parlamentu. Jasně se ukazuje, že levice ve spolupráci se zelenými má jasnou většinu. Evropští lidovci jim pro mě nepochopitelně jdou na ruku, místo toho, aby se snažili kooperovat s konzervativci a pravicí.

Lidovky.cz: Nicméně tyto tendence tam jsou. Jan Zahradil dostal ve středu slušnou porci hlasů i od lidovců.
Ano, pokud bychom měli z těch prvních dvou dnů fungování EP hledat nějaký úspěch, tak kandidatura Jana Zahradila by to jistě byla. Byť je to jen symbolická výhra. Přesto kandidát naší frakce dokázal získat o sto více hlasů, než naše frakce má. To současné rozložení sil zřejmě takto nějakou chvíli zůstane, ale jak budou lidovci nuceni postupem času více a více ustupovat levicové většině a zejména zelených, bude to uvnitř lidovců vyvolávat větší a větší napětí.

Lidovky.cz: Pro srovnání se tu asi nabízí Německý model...
Je to přesně jako Německo ve větším měřítku. Tam se vládní lidovecká CDU snaží kopírovat program zelených, jenže voliči dají raději přednost originálu než napodobenině. CDU tím pádem ztrácí. Stejnou výzvou si projdou všechny křesťanskodemokratické strany v Evropě. Bude je to postupně nutit celou svou politiku přehodnocovat.

Lidovky.cz: Mohlo právě to, že je Jan Zahradil kandidátem střední a východní Evropy, zvýšit jeho atraktivitu?
Nepochybně. Byl poslední zástupce těchto regionů, přitom ještě těsně před volbou šéfa EP uváděli socialisté, kteří měli domluvenou většinu, jako svého kandidáta bývalého bulharské premiéra Sergeje Staniševa. Ale pak najednou během několika hodin vytasili Davida Sassoliho, starého tradičního italského socana. O Staniševovi se najednou přestalo zcela mluvit. Možná to není až tak překvapivé, mohlo stačit, že si přečetli jeho životopis. Stanišev se narodil v Rusku a jeho tatínek byl člen politbyra bulharské komunistické strany. Možná si řekli, že už by to bylo příliš. Už dříve totiž do předsednictva prosazovali kyperské komunisty. A ostatně i nový šéf evropské diplomacie Josep Borell má proruskou orientaci. Možná to nechtěli tlačit až tak daleko. Zahradil tam nakonec zůstal i jako poslední spitzenkandidát. Při volbě mu to určitě pomohlo.

Lidovky.cz: Vztahy mezi parlamentem a Radou teď nejsou nejlepší. Šestnáctého července čeká parlament hlasování o nové šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové. Čím by si mohla Rada parlament do té doby trochu usmířit?
Jsou to dvě věci. Levicová většina v EP se na von der Leyenovou určitě dobře připraví. Už se totiž těšili, že v čele bude jejich socialista Timmermans. Jak už ale víme, toho vetovaly především Visegrádské státy. Z druhé strany nebude střední a východní Evropa spokojená ani s tím, že si Timmermans zřejmě udrží pozici dvojky. Takže na svém vlivu neztratí téměř nic. Pokud von der Leyenovou grilování v EP oslabí, je otázkou, zda Timmermansův vliv nebude dokonce stoupat. Ve vzduchu zkrátka visí ještě několik otazníků, které si zaslouží odpověď.

Lidovky.cz: Máte za sebou angažmá na ministerstvu obrany. Na tomto postu v Německu byla také von der Leyenová. Zaznamenal jste nějak její činnost?
V první řadě ona nebyla při jednáních mou partnerkou, přišla do úřadu až později. Já jsem jednal s Karlem-Theodorem zu Guttenbergem, to byl dokonce můj kamarád, ale pak musel odstoupit. Přišlo se na to, že opsal diplomku. Po něm pak nastoupil Thomas de Maiziere. Takže přímou zkušenost s ní nemám. Ale sledoval jsem jí. Vyčítá se jí, že bundeswehr (německá armáda - pozn.red.) nemá potřebnou výbavu ani počty. Že Německo nevydává na obranu dost peněz. To vše je sice pravda, ale nelze určitě jen všechno hodit na hlavu Ursule von der Leyenové. Bundeswehr je složitý byrokratický moloch, na druhé straně má navíc vládu v čele s kancléřkou Merkelovou.

Lidovky.cz: Jan Zahradil mi říkal, že se obává, aby nechtěla sestavovat evropskou armádu...
Na to si musíme dát pozor. Momentálně totiž státy v čele s Německem nevydávají na armádu dostatečné prostředky a nemají ji v dobré kondici. V takové situaci není šťastné prosazovat energicky myšlenku evropské armády. Vyslalo by to vzkaz do Spojených států, že Evropa už s NATO nepočítá. To by bylo zhoubné. Zrovna toto téma asi evropskou levici ale asi nepohltí. My, kteří chováme na srdci bezpečnost Evropy a funkčnost NATO, bychom to ale neměli podcenit.

Lidovky.cz: Vaše frakce tedy asi o podpoře německé kandidátky zatím jasno nemá.
Máme otázky, na které budeme chtít slyšet konkrétní odpovědi. Rozhodně tu není nic, jako vypsaný šek s nekrytou směnkou.

Lidovky.cz: Parlament teď řeší rozdělování výborů a dalších orgánů. Na co si troufáte?
Předpokládám, že budu působit ve výboru pro životní prostředí. Je to totiž to hlavní bojiště, které nás čeká. Vrátím se tím trochu profesně do mého mládí, kdy jsem absolvoval přírodní vědy a z klimatologie mám vysokoškolské zkoušky.

Lidovky.cz: Byl jste i ministrem zahraničí. Zahraniční výbor vás nelákal?
Nehlásil jsem se do něj, neboť si nemyslím, že má v EP nějaký větší význam. Kompetence v tomto směru zůstávají v rukou členských států a ani si nemyslím, že by se měly přesouvat na půdu parlamentu. Pokud by to změnilo, ohrozilo by to některé naše konstanty zahraniční politiky. Díky silné palestinské lobby by například byly ohroženy naše vztahy s Izraelem. Přenášení kompetencí proto nechci.

Lidovky.cz: Vámi zvolený odbor bude mít tedy podle vás větší kompetence?
Levicově-zelená většina v parlamentu bude přinášet další a další návrhy na revoluci ve způsobu našeho života a záchrany planety. Přesně tato oblast bude vyžadovat silný a zároveň kompetentní hlas. Svou roli vidím na dalších pět let tam.

Lidovky.cz: Nedorazil k vám nějaký šum ohledně případného kandidáta na českého eurokomisaře?
Žádný šum jsem nezaznamenal. Je to samozřejmě na zodpovědnost premiéra, parlament pak Komisi schválí až jako celek. Budu ale každou tu nominaci pečlivě sledovat. V minulosti se už stalo, že někteří kandidáti neprošli, nyní jsou ale na tahu vlády.

Lidovky.cz: Víte alespoň o někom, koho byste z Česka v úřadu rád viděl?
My jsme jako ODS momentálně v Česku v opozici, takže kdybych teď někoho navrhl, pravděpodobně bych mu dal polibek smrti. Proto nic takového podnikat nebudu.

Lidovky.cz: Hodně bylo řečeno a napsáno o Visegrádské čtyřce a její roli při jednáních na Radě. Je to životaschopný model i v EP?
Myslím, že V4 má smysl pouze v rovině exekutivní spolupráce mezi vládami na úrovni Rady. Pokud si tam V4 najde jako spojence nějakou větší zemi, může lecčemu zabránit. Při podpoře řady menších států může i něco prosadit. Důležité ale je, aby V4 reprezentovali lidé, kteří mají přiměřené renomé a hlasovací sílu. Každopádně nepatřím k těm, kdo by V4 posílal do hrobu. V posledních třiceti letech se několikrát dobře osvědčila, třeba při brzdění některých šílených návrhů západních zemí ohledně migrace. Takže jí nevypisuji úmrtní list, ani ji neoznačuji za toxickou. Realita ale je, že vlády V4 jsou rozličné a nedokáží koordinovat každou jednotlivou drobnost. Tu a tam se ale objeví věc, kde mají společný životní zájem.

Lidovky.cz: Na půdě parlamentu to ale není tak snadné...
Jejich poslanci jsou členy různých frakcí. Podívejme se jen na vládní strany. Ta česká ANO je v liberální frakci ALDE. Polská PiS je s námi v Evropských konzervativcích a reformistech, maďarský FIDESZ je v lidovecké EPP a slovenský SMER je u socanů. Takže prostor pro dávání sil dohromady je skutečně omezený.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/